Co znamená hodnota BMI, jaký je jeho výpočet a proč je důležitý i obvod pasu

Kouzelná zkratka BMI je přesně to, co téměř všichni při hubnutí sledují. Jde o jeden z nejdůležitějších ukazatelů, který umí poměrně rychle a poměrně přesně určit, zda má člověk podváhu, normální hmotnost nebo nadváhu. Jak to celé funguje?

Co je BMI, jaký má význam a jaký výpočet BMI

Zkratka BMI je složena ze tří anglických slov a to body mass index. V překladu jde o index tělesné hmotnosti, někdy je nazýván i Queteletov index, podle jeho autora, Adolfa Queteleta, který ho navrhl již v roce 1832 popularizaci se dočkal až v druhé polovině 20. století, kdy ho Ancel Keys nazval právě indexem tělesné hmotnosti.

Vzorec pro výpočet BMI zahrnuje jen dvě proměnné:

• první je výška člověka udávána v metrech se zaokrouhlením na celé dvě desetinná místa, čili pokud máte výšku 175 cm, do vzorce vstupuje hodnota 1,75 m
• druhou je váha, která se udává v kilogramech, tentokrát se zaokrouhlí na celá čísla, takže pokud vážíte například 55,32 mg, do vzorce se dostane hodnota 55 kg

Samotný výpočet vypadá tak, že výška v metrech se umocní na druhou a ní se vydělí hmotnost udávána v kilogramech. Výsledkem je tak dvojmístné číslo s jednou desetinnou čárkou a za ní zbytek po dělení. Tato hodnota udává BMI, se kterým se pracuje dál.

Vzhledem k tomu, že jde o poměrně obecný a univerzální vzorec, je index BMI považován především za statistickou pomůcku a orientační výpočet obezity, normální hmotnosti nebo podváhy. Zohlednit totiž třeba i další faktory.

Hodnoty BMI a co znamenají

Podle výsledného čísla BMI existuje klasifikační tabulka, která dokáže hodnotu tohoto indexu přímo interpretovat. Na základě ní je možné určit, zda má člověk optimální hmotnost, ale například i to, jaká rizika související s jeho hmotností mu potenciálně hrozí.

Zde je 6 klasifikaci hmotnosti podle výsledného BMI:

Do 18,5: Pokud vám vyšel index BMI pod číslo 18,5, trpíte s největší pravděpodobností podváhou či podvýživou. V tomto stavu vám mohou chybět základní živiny, ale také vitamíny či minerály, což představuje středně vysoké riziko možných zdravotních komplikací.

18,5 až 24,9: Hodnota v tomto rozmezí představuje optimum, čili ideální zdravou váhu. V tomto případě by vám neměly hrozit žádné vážné riziko, například kardiovaskulárního typu, minimálně ne z důvodu hmotnosti. Neznamená to však, že máte ideální postavu.

25 až 29,9: BMI v tomto rozmezí už indikuje nadváhu, která není ani zdaleka ideálním stavem. Míra rizika možných zdravotních problémů či komplikací je však stále přijatelná a je hodnocena jako nízká či mírně zvýšená. Nemusí znamenat problém.

30 až 34,9: Od hodnoty BMI 30 začíná již stav, který se nazývá obezita. V případě intervalu od 30 do 34,9 jde ještě o lehčí, tzv. obezitu I. stupně. V jejím případě je riziko komplikací už středně zvýšené, lze tedy očekávat problémy, hlavně v rámci kardiovaskulární soustavy.

35 až 39,9: Obezita II. stupně nastává tehdy, pokud je hodnota BMI v intervalu od 35 do 39,9. V tomto případě je již obezita těžší a riziko komplikací vysoké, přidat se mohou různé metabolické problémy a trpět začíná i pohybový aparát, hlavně kosti, klouby a páteř.

Nad 40: Nejvyšší riziko problémů představuje III. stupeň obezity, kdy vyjde BMI v hodnotě od 40. V tomto případě je velmi reálné, že člověk je postižen cukrovkou II. stupně, hrozí mu mozková příhoda nebo infarkt a zvyšuje se i riziko rakoviny.

Které další faktory je třeba vzít v úvahu

Kromě samotného indexu BMI a jeho hodnoty třeba vidět v případě hmotnosti i na některé jiné faktory. Zatímco například u člověka se sedavým zaměstnáním může být problém i BMI v horní hranici tzv. normální váhy, u sportovců a fyzicky aktivní lidi nemusí představovat riziko ani mírná nadváha.

Mezi 4 další velmi důležité faktory proto patří:

Obvod pasu: Z hlediska posouzení obezity se kromě hodnoty BMI zvykne hodnotit i obvod pasu. Jde o veličinu, která také může napovědět něco o možných komplikacích a alespoň orientačně ukázat na nadváhu. U mužů začíná zvýšené riziko při obvodu pásu od 94 cm, u žen od 80 cm. Velmi zvýšené riziko pak od 102, respektive 88 cm.

Životospráva: Významný faktorem je i životospráva. Do této kategorie patří hlavně jídelníček a složení stravy, hlavně z pohledu způsobu přípravy a živin, které konzumována strava obsahuje, ale také alkohol a jeho konzumace či kouření cigaret. Negativním faktorem pro zdraví je i užívání omamných látek.

Životní styl: Z pohledu rizik je důležitý i životní styl. Pokud někdo žije aktivním způsobem života, má dostatek pohybu a dokáže odpočívat, nemusí u něj vzniknout ani při nadváze příliš velké riziko zdravotních komplikací. U lidí se sedavým zaměstnáním, stresem a bez odpočinku je riziko vysoké i při dobrém BMI.

Dědičná predispozice: Z hlediska možných komplikací a vzniku některých onemocnění souvisejících s nadváhou či obezitou, je třeba posuzovat i dědičnou predispozici. Riziko se tak určuje na základě přítomnosti kardiovaskulárních, metabolických či jiných onemocnění u ostatních členů rodiny a předků, hlavně rodičů a prarodičů.